V historii herního průmyslu narazíme často na paradoxy, nad kterými by chvílemi stál nejen rozum. Jeden z mých oblíbených paradoxů je, že pro realizaci geniální hry nepotřebujeme olbřímího výkonu hardwaru. Ono je to svým způsobem logické. Snad nenajdeme příklad hry, které by na hratelnosti ubíralo fakt, že není k dispozici výkonnějšího hardwaru (snad s jedinou výjimkou System Shocku, že). Pointa je zkrátka v tom, že nápad se dá realizovat v prakticky jakékoliv podobě. A tak najdeme-li nějakou platformu, můžeme proces přemýšlení vnímat dvěma směry. Jak na dané platformě vytvořit danou hru? A - jakou hru můžeme vytvořit na dané platformě?