Half Minute Hero

S odstupem času jsem trochu oprášil PSP a dodělávám si resty. Jedním z nich je Half Minute Hero, prezentovaná jako experimentální RPG hra. O hře jsem slyšel hodně dobrého a tak jsem pln zvědavosti spustil tuto hru na půl minuty. Po chvíli hraní jsem došel k takřka kacířské myšlence. Tahle hra by se mnohem lépe totiž vyjímala na DS, než na PSP. Ale dejme to stranou.

Podstatou hry je časový limit třiceti sekund, během kterého musíme zachránit svět. To se děje v hávu tradičních japonských RPG, kdy pobíháme po krajině, nakupujeme výzbroj, léčiva, prokecáváme postavy ve městech a kydlíme nepřátele - takřkaklasickým grindem. Zvyšováním levelu naší postavy docilujeme lepších výsledků a rychleji tak porážíme protivníky. Z počátku hry stačí doběhnout z místa A do místa B, v místě B vykydlit bosse a hurá - závěrečné titulky jsou nám odměnou.

Hra je kompletně uzpůsobena hektickému tempu, kdy limit třiceti vteřin je skutečně závazný. Téma je vždy stejné - král nás požádá o záchranu světa, protože zlý záporák právě spustil kouzlo, které do půl minuty zničí celý svět. My pak běžíme za bossem při pohledu z ptačí perspektivy (přesně v duchu klasických her jako Final Fantasy) a dojde-li k náhodnému souboji, proběhne automaticky - jenom žere čas a případně zdravíčko. Stejně tak dopadne i souboj s bossem - stačí dojít do hradu a počkat, jestli jej vykydlíme ve zbytku časového limitu.

Běhání po krajině...

Hráč samotný ovlivňuje průběh hry návštěvami měst, kde lze nakoupit lepší výbavu (a tím urychlit průběh soubojů a ušetřit čas), bylinky na léčení a brnění. Ve městech navíc neplyne zmíněných 30 sekund. Hned v druhém levelu jsme ale seznámeni s hlavní funkcí měst - u speciálních soch s bohyní času lze "dokoupit" za vydělané peníze z náhodných soubojů. Proč čas kupovat - protože čas jsou peníze, proto (to je oficiální vysvětlení bohyně času TM). Časový limit je ale pořád velice žhavé téma, protože během cesty za bossem jsme často povinni udělat nějaké vedlejší či povinné podúkoly, díky kterým si otvíráme cestu krajinou. V rámci šetření času máme ještě možnost po krajině sprintovat a tím se vyhýbat náhodným soubojům. Jenže na oplátku nezískáváme zkušenosti, peníze a dokonce automaticky trochu ubývá zdravíčko.

...automatické souboje s náhodnými nepřáteli...

Asi po půlhodině hry jsem pochopil tyto základní mechanismy a celého Half Minute Hero lze tak úspěšně zařadit do kategorie logických rychlíků, ovšem v originálním a neotřelém balení. Velice oceňuji například grafickou prezentaci - pixelart s malovanými obrazy je milou narážkou na krabice her starých Final Fantasy například. Ke schematičnosti hry také prospívá zoomování do spritů, rychle se měnící hudba a vůbec jsem měl po chvíli pocit, že mastím nějaký rozšířený Tetris, což je samozřejmě záměr autorů. Sám jsem si z počátku trochu přál komplexnější vývoj postavy, ale je to proti smyslu celé hry.

Bohužel se musím přiznat, že mne hra neoslovila natolik, abych ji hrál více. Na platformě DS bych si ji užil více, ale tahat s sebou kvůli "RPG Tetrisu" celé PSP se mi nechce. Hra to jistě špatná není, celkem rád věřím hodnocení například Gamespotu, který se nebál napálit hodnocení 8/10. Na můj vkus je dost repetetivní a nemotivuje mne ke hraní tak, jak by si asi přála. Přitom je vysoce originální a roztomilá. Odkládám ji ne z důvodu, že by byla špatná nebo že bych znal lepší. Ale prostě jen proto, že mi nějak z nepopsatelného důvodu příliš nesedí. Možná ale sedne někomu z vás - určitě se podívejte na nějaké videa nebo demo (je-li k dispozici).

...a souboje s bossy. Právě jste viděli prakticky celou hru - takhle se to v zásadě pořád opakuje. Ale to není špatná věc, je to jako Tetris.

P.S.: Hra disponuje mnoha herními režimy - některé se odemknou po dohrání. Ty, co jsem zkoušel, jsem ale buď nepochopil nebo se mi nelíbily. Hlavní Story Mode je proti těmto zlatej.