4. 1. 2016
DOTA2
Upřímně: žánr MOBA se mi dlouho vyhýbal čistě kvůli tomu, že nevyhledávám online multiplayer s cizími lidmi. Člověk sice může mít ve friendlistu i nějaké kamarády, ale pokud hrají DOTA2, tak mají najeto tolik hodin napřed, že mi prostě ujel vlak a vím, že bez investice 200-300 hodin nemá smysl se ani pokoušet hrát seriózně, abych ostatním nekazil hru. Vždy jsem ale toužil ten fenomén prozkoumat a zdá se, že přišel správný čas. Moc mi to z počátku nešlo. Počet smrtí za hru šel do desítek, vůbec jsem netušil, co se jakože má dělat a co nedělat a i když jsem poctivě prošel tutorial a sehrál pár (převážně vítězných) partií proti botům, chybělo mi jakési základní chápání toho, o co ve hře "doopravdy" jde. Na jednu stranu mne štvalo, že ve srovnání s mým oblíbeným Monster Hunterem, zde neexistuje pozvolnější křivka učení (tj. že mne hra pustí do matche, na který rozhodně nemám hráčský skill), na druhou stranu mi imponuje akční pojetí a hektické tempo hry, které mi vzdáleně připomíná můj oblíbený Herzog Zwei na Mega Drive (a jak jsem se nyní dočetl, tak právě Herzog Zwei se považuje za pramáti MOBA her). Zatnul jsem tedy zuby a začal jsem studovat návody pro začátečníky trochu zevrubněji.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
