Tekken 3DS je první hra v historii, do které jsem vložil hodně nadějí a dost peněz, abych pak byl následně tak zklamán, že jsem se rozhodl nárokovat své peníze zpět. Skutečně, nekecám. Dosud jsem se vždy spoléhal na demoverze her, případně "alternativní" demoverze, jestli mi rozumíte, abych nekupoval zajíce v pytli. Moje peněženka se tak stala hlasem, za který jsem byl zodpovědný. Až do Tekkena 3DS to fungovalo, takže jsem si kladl otázku, proč by to nemělo fungovat i nadále? Proč bych nemohl reklamovat hru? Realita stojí proti mně. Nemohu se ohánět žádným zákonem, nemám šanci. A je to celkem logické, v naší zaprděné české společnosti by legální reklamace tak vrtkavého produktu, jakým jsou audiovizuální díla, využíval skoro každý, bez ohledu na to, jestli mu produkt vyhovoval nebo ne. Neexistuje tedy jiná cesta?
Můj úhel pohledu je jednoduchý. Výše uvedená logika totiž funguje v případě, že je člověk zmrd. Pak nemám výhrad. Já se ale za zmrda nepovažuju. Dále jsem si spočítal, že za posledních šest let jsem jenom v Gamehouse, odkud jsem si Tekkena 3DS přinesl, utratil přes 30.000 Kč, čili bych si dovolil se považovat za celkem pravidelného a věrného zákazníka, přestože mnohdy bych se mohl rozčilovat, že jejich cenová politika (resp. cenová politika Conquestu, ale co bych to komplikoval) je poněkud nepříjemná. A tak jsem se rozhodl inspirovat "kolegou", který z podobných pohnutek dožadoval vrácení peněz za monstrózni sračku jménem Sonic Free Riders. Neexistuje zde zkrátka něco jako morální postoj, zodpovědnost vůči platícímu zákazníkovi, případně něco jako "chci si zákazníka předejít, nikoliv ztratit"?
(Vsuvka mimo téma - kauza s "DLC na disku" nedávno získala krásnou ukázku ve formě Street Fighter X Tekken, kdy warezící nezákazníci mají k dispozici všechny DLC postavy, kdežto platící zákazníci mají utrum).
Samozřejmě, že se v Gamehouse nikdo nedíval na moje osobní konto, aby moudře pokýval hlavou, že asi nebudu zmrd a vyžírka a že mám k reklamaci zřejmě oprávněný důvod. Bylo to mnohem jednodušší. Na můj přímý dotaz, zda-li mi jsou ochotni vrátit peníze, se dívali celkem negativně. Je to pochopitelné - nabídli mi jen reklamaci u Conquestu / Nintenda, což mi bylo předem jasné, jak to dopadne. Jejich give-a-fuck zásoba je po té, co jsem vysolil peníze, na nule. Takže jsem se otázal jinak - nebylo by možné hru vyměnit?
Chápejte mne správně - mohl bych dát Tekken 3DS někomu na Aukru za mírně sníženou cenu, mohl bych ji prodat kamarádům. Jenže mně jde právě o princip. Vydavatelé tady držkují, jak second-hand poškozuje jejich zisky, tak teda sakra chci mít také nějaké právo hru vrátit, ať ji tedy nepřeprodávám dál. Žádný zákon na to není, samozřejmě, ale i tak mi to přišlo, jako dobrý nápad. Však mně může být jedno, co s hrou Gamehouse udělá, hlavně když se jí zbavím a získám náhradu v plné výši. A tou by výměna za jinou 3DS hru byla.
Prodavač Gamehouse zareagoval na můj dotaz vskutku pozitivně. A netrvalo dlouho, respektive až do dneška po logistických problémech, a mohl jsem omýt své pařanské pracky od špíny jménem Tekken 3DS, abych mohl vydesinfikované pařáty položit na perlu jménem Metal Gear Solid 3D.
Závěr - reklamovat hry, nebazírujete-li na terminologii, možné je. A měli byste svého práva platícího zákazníka využívat, jinak nebude divu, že warezu nebude ubývat. Jenom se nesmíte chovat, jako zmrdi. To je celé. Pak ten systém může klidně fungovat.
Děkuji ještě jednou firmě Gamehouse za vřelé vyřízení a doporučuji i ostatním nakupovat tam (nebude-li to zrovna moc předražené samozřejmě ;).
Žádné komentáře:
Okomentovat