Revoluční textová hra

Nejsem asi sám, kdo se domnívá, že textové hry zdaleka neřekly své poslední slovo. Zároveň je ale nutno říci, že z hlediska mainstreamu je prakticky vyloučeno, aby textovky zaujaly širší publikum. Náročnost na hraní je ze současného hlediska vysoká a vůbec hry se z vod textového popisu dávno vydaly cestou audiovizuální, což při kombinaci s "dumbifikací" her znamená, že drtivá většina her má výslovně zakázáno mít na obrazovce více, než padesát znaků za hodinu (a to jde většinou o věty "By picking up ammo, you'll have more ammo".

Nedávná diskuze ale vedla k překvapivému závěru, že zde existuje jedna naprosto nezoraná cesta. Následujme logiku psaných knih - většina z nás je pořád vstřebává tradiční cestou - čtením. Posun k digitálním knihám a e-inkovým čtečkám má za následek logickou možnost lepší práce zpracování textu pomocí nějakého programu. Například gamebooky se tak stávají mnohem hratelnější, umožňují navíc implementovat funkce, které by tradiční médium neuneslo. (Čímž nechci říct, že tyto nadstandardní funkce jsou potřeba).

V rámci tištěných knih je zde ještě jeden směr, jakým se vyvíjí a tím směrem jsou audioknihy. Nějaká dobrá duše předčítá knihu a my jako konzumenti "jen" posloucháme. Popularita mluveného slova je obrovská a nejde jen o knihy - započítejme divadelní hry, "přepisy" filmů a seriálů. Je to ale pořád jenom pasivní převedení textu do audioformy. Další krok je nasnadě. Po propojení digitálního textu s generátorem hlasu si můžeme nechat předčítat libovolný text. Audiogamebook z jakéhokoliv zdroje!

Pojďme o krok dál. Hlasový výstup není žádná novinka, hlasový vstup rovněž ne (i když je více méně pořád ještě poněkud v plenkách a nechám k diskuzi, za jde o směr, kterým by se technologie měla vyvíjet), avšak přece jenom to pořád je poněkud pasivní způsob hraní. Hráč nemá k dispozici kreativitu - audio stránka je jen technologické zpracování téhož, nadstavba. Kudy se vydat dál?

Jedna z odpovědí by mohla být implementace umělé inteligence, která by dynamicky vyhodnocovala hráčem nahlášenou aktivitu a v rámci herních mantinelů by podávala odpovědi. Můžeme si to představit podobně, jako je Siri v iPhone 4S. Siri by se spustila na odděleném serveru, kde by byla jen herní data. Hráč by pak hrál nějakou textovku, MUD nebo Prahy, kde by pomocí dialogu se Siri dosahoval svých výsledků. Samozřejmě by Siri nemusela být omezená jen na hru samotnou. V praxi vidíme, že Siri se chová překvapivě inteligentně a vtipně sama o sobě (po napojení na světovou databázi) a tak by herní prožitek téže situace byl pro každého hráče unikátní, jelikož by přesně reflektoval hráčovu osobnost při zadávání příkazů.

Systém Siri by pak mohl snadno přesáhnout i hranice hry jako takové. Přesněji řečeno - hra by neměla striktně nalinkovaná řešení - naopak by šlo jen o statický svět, složený z mnoha prvků, slovně popsaných (aniž by byla nějaká databáze vlastností - to vše se zjistí z internetu). Siri by pak hráči hlásila, co hráč vidí kolem sebe. A hráč by mohl říct, co chce s čím dělat. To by vedlo na první pohled jenom k audio-Scribblenauts. Siri je ale inteligentní, nedovolí hráči dělat nesmyslné kroky. Takže budou-li před hráčem dveře, Siri mu logicky dovolí dveře otevřít, vyrazit, vypáčit zámek či použít klíč - nikoliv ale dveře sníst (nebudou-li z perníku) nebo na ně poslat stegosaura. Naopak by se ale modifikací pravidel daly vytvářet i abstraktní světy, kde by tradiční příkazy nefungovaly a hráč by byl nucen vymýšlet nová řešení (což by již vyžadovalo vybudovat externí databázi, aby Siri nečerpala z internetu). Siri by pak na základě online databáze neustále zdokonalovala vstup i výstup hry. Jeden z cílů by pak byla komunikační hra generovaná opačně, pro Siri. Že by ona říkala, co dělá ve světě, který jí hráč popisuje.

Když píšu o textovkách, je tedy ještě jeden mílník a tím jsou Svety.bas. V tom vidím také veliký potenciál. Představte si hru, kde máte za úkol před někým utíkat. A kam utíkat? To je na hráči - vždy musí popsat, do jaké lokace utíká. Záleží teď na pravidlech hry, zda musí jít o reálnou lokalitu nebo ne - ale pointa je v tom, že Siri by na základě hráčova vstupu vyhodnotila kreativitu, případně přesnost popisu lokace a na základě toho by dala hráči čas, který má na popis další lokace, než ho dožene například vrah. Šlo by to udělat klidně jako snovou sekvenci, aby hráčova postava mohla jít skutečně z libovolné lokace do další libovolné - stejně tak by to mohlo být propojené s Google Maps a naopak by se to odehrávalo v realitě. Siri by kontrolovala, jestli se hráč nesnaží popsat tu samou lokaci dvakrát trochu jinými slovy a také by komentovala akce, které postava při průchodu lokací zažívá.

V tom výsledku by hráči budovali obrovský virtuální a neomezený svět, přesně po vzoru Svety.bas, ale korigovaný adaptativní umělou inteligencí, takže výsledky budou vždy unikátní a určitým způsobem uvěřitelné. Hráči by se pak mohli předhánět, kdo vydržel déle utíkat třeba před svým vrahem nebo finančním úřadem. Díky audioformátu je možné takovou hru hrát kdykoliv a kdekoliv, kde jsme schopni chodit s mobilním zařízením a sluchátky. Klidně v autě nebo při práci. A jelikož je jádrem pořád text, je jen otázkou času a programátorského umu, kdy by výstup ze hry mohl být i vizualizovaný. Když už Siri umí skládat básně, proč by nemohla malovat? Vzniklo by tak něco, co ještě není a co by mohlo mít úspěch u hráčského i nehráčského publika.

Kdyby se Siri dala aplikovat na externí databáze, mohlo by to znamenat revoluci v textových hrách a jejich návrat na výsluní, přestože ne v jejich ryzí podobě. A to nemluvím o blahodárném účinku na slovní zásobu hráčů, na jejich kreativitu, rozvíjení mozkové činnosti. Stačí mít jen fantazii...