Po nastavení sítě a hromadné instalaci jsme se pustili do hraní. Trapné bylo, že zrovna na mém notebooku nešel spustit Half Life s patchem 1.1.1.0, což je pro DoD naprosto stěžejní. Takže jsem jen kibicoval a sem tam si sednul k volnému stroji, když někdo odběhl na záchod nebo pro pivo. Každopádně starý dobrý DoD1.0 se podle mne pořád řadí na špičku modů Half Life i po těch letech. Verze 1.3 nebo Source mi nikdy k srdci nepřirostla.
K mému velkému překvapení se všichni, i mladší ročníky, pustili do Dooma. Respektive ZDaemon - kooperační hra, oblíbený coopbuildlm.wad. Většina lidí hrála tuto modifikaci poprvé v životě, někteří ani nebyli s Doomem jako takovým příliš seznámeni a brali to jen jako raritu. Ale do hry se pustili s vervou a docela jsem koukal, že měli trpělivost a nadšení, díky čemuž jsme během krátké chvíle dorazili do posledního levelu. Proti DoD obrovská změna herního stylu, ale zábava nemá hranice.
Během večera jsem ještě sledoval síťovou hru Supreme Commander, která mne zaujala přechody mezi mikro a makro managementem jednotek, trochu to připomínalo Sins of the Solar Empire. Nezávisle na tom všem jsem zahlédl i ukázky her jako Mount and Blade: Warband, několik dalších RTS her a chvíli jsme zkoušeli i Unreal Tournament.
K logistice - v noci z pátka na sobotu začalo sněžit a ve dvě ráno byla i pěkná zima. K dispozici jsme měli teplomet na propanbutan, který odváděl překvapivě slušnou práci - nezmrzli jsme. Když ale člověk nestál nějak poblíž, byla mu přece jenom zima. Možná, kdyby těch teplometů bylo více, hlavní papírenská místnost je opravdu dost velká. Ale díky za to i za pivo.
Na závěr bych moc rád poděkoval Martinovi, který mne odvezl v mém stavu únavy až domů, kde podle pravidla "pro dobrotu na žebrotu" přišel kryt zadního světla, protože při couvání neviděl na sloupek. No i takové věci se stávají.
P.S.: A samozřejmě díky Herrymu za organizaci!
Žádné komentáře:
Okomentovat