Deus Ex 3: Human Revolution - první dojmy

Deus Ex 3 se po první recenzích setkal téměř až s neuvěřitelným úspěchem. Recenzenti nešetří superlativy, hráči radostně blekotají. Eidos Montreal se podařil takřka husarský kousek. Správně načasovat vydání do roku remaků a populárních restartů, správně odhadnout míru staromilectví a inovátorství. A navíc musíme přičíst i cenu za statečnost, že se po tolika letech někdo pustil do zpracování takové legendy, jakou Deus Ex bezesporu je. I kdyby Deus Ex 3 byla byť jen lehce nadprůměrná hra, tak by sklidila úspěch. A ona navíc není jen lehce nadprůměrná, což je jedním slovem bomba. Jenže - můžeme skutečně upřímně tento titul hodnotit? Ať už se na hru díváme optikou prvních dvou dílů, ať už se na hru díváme optikou současných her a konkurence, někde je ta hranice, kdy musíme přestat skákat radostí "máme další Deus Ex" a podívat se na hru z příma. Dosáhla na svůj vzor? Předběhla ho?



Deus Ex 3 na svůj vzor v pravém smyslu slova nedosahuje, přestože v mnoha ohledech jej předbíhá. Za zcela zásadní problém považuji to, že design hry je místy až velice zastaralý, jakoby poplatný klasické hře. Dějově hovoříme o prequelu, kdy bych ale v žádném případě nevyčítal, že je svět v zásadě mnohem modernější, než v chronologicky pozdějších hrách. Je to zkrátka alternativní převyprávní, které nakračuje k plnohodnotnému remaku Deus Ex ze světa Deus Ex 3. Bohužel - přes inovace na poli technologií, gamedesign je více méně stejný. Jestli je to dobře nebo špatně - to si musí každý zhodnotit sám. Za sebe jsem čekal zásadnější posun vpřed.

Ona zastaralost herních mechanismů je vidět na každém kroku. Největší roli v tom hraje tragikomická umělá inteligence, díky které se mnohé úkoly zvrhávají ve frašku. Máte-li po ruce prázdnou chodbu, ideálně slepou uličku, stačí se v případě alarmu schovat za první květináč nebo do větrací šachty. Nepřátelé nemají talent na zkoumání okolí, nedokážou se ohnout nebo pokleknout. Stačí chvíli počkat a alarm je ten tam. Na hře se to pak podepisuje různě. Například - dveře hlídané panákem, vstup zakázán. Takže do budovy proniknu alternativní cestou a při cestě ven vylezu těmi samými dveřmi. Stráži najednou nevadí, že jsem byl evidentně v zakázané zóně, hlavně že jsem nevstoupil dveřmi. Opustit zakázanou lokaci dveřmi je dovoleno.

Umělá inteligence tak obecně hraje první housle nedotaženosti díla. Pak už žádné zásadní výtky nemám. Ale je tady celá řada menších chybiček, které jsou trochu rušivé, ale nikoliv zásadní. Zkrátka - Deus Ex 3 měl být více uhlazený, vyladěný. Mám dojem, jakoby jednotlivé herní mechnismy vymýšleli různí lidé, pak někdo zhodnotil, že tyto mechanismy samy o sobě fungují dobře a slepil to dohromady. Jenže pak to začalo skřípat. Mise samotné jsou standardně navržené a alternativní cesty nejsou překvapující. Ale dám takový příklad za všechny. Máte před sebou louži s vodou, do které je spadlý elektirizující kabel. Cesta vpřed není možná. Jak situaci vyřešíte?

a) Nahackujete se do nejbližšího terminálu a skrz správu elektrických sítí vypnete transformátor v dané oblasti. Identifiikační číslo transformátoru zjistíte prozkoumání okolí dalekohledem a sledováním elektrického vedení nad vašimi hlavami.

b) Pomocí své robotické paže vrazíte ruku do zdi, vyrvete kabel a tím přerušíte dodávku proudu. Polohu kabelu ve zdi zjistíte rozšířením svých kyberočí, které vidí elektromagnetické vlnění i skrz neprůhledný materiál.

c) Vezměte dvě bedny, hodíte je do vody a skočíte na ně. Přesouváním beden si postupně vybudujete cestičku k cíli. Samozřejmě, že kovové bedny nevedou proud.

d) Zacílíte svou pistoli tak, abyste se trefili do kabelu a díky pokročilé úrovní zpracování fyziky ve hře postupně kabel "vystřílíte" z vody.

Je vám asi jasné, že C je správně. A takto se dá pokračovat dále. V robotizované budoucnosti roku 2027 budeme na požární žebřík metr nad zemí nikoli skákat díky svým mechanickým nohám, nestáhneme si ho blíž k sobě díky mechanickým rukám (a moc dobře víme, že náš hrdina je schopen si ruku rozložit a asi o metr prodloužit), dokonce ani nepoužijeme nějaký hák na tyči, co se válí opodál. Ale prostě na sebe postavíme tři bedny a tím problém vyřešíme. V roce 2000, kdy vyšel původní Deus Ex, by se to dalo pochopit. V roce 2011 jsou naše nároky někde jinde a v roce 2027 ani nemluvě. Samozřejmě, tato situace se ve hře objevuje poměrně zřídka, takže nemá smysl ji nafukovat, na druhou stranu je ve hře celá řada oldschool prvků, které tam podle mne nepatří.

Tohle byly takové příklady, kdy je zkrátka vidět, že Deus Ex 3 není "polished". Naivně jsem si myslel, že dostaneme do ruky otevřenější svět, kde se bude dát vyřádit v realismu roku 2027 (jakože vzdálené budoucnosti) s patřičnou herní nadsázkou. Je to ale skoro naopak - herní nadsázky je všude až příliš. Deus Ex 3 jako celek stojí na nohou, ale při sledování detailů pokulhává a to je škoda.

Naštěstí jsou tady i jiné věci. Například atmosféra - ta si zaslouží jedničku z hvězdičkou. I když po technologické stránce je hra jednoznačně pozadu (modely postavy, stíny a textury jsou nic moc, ale hlavně chybí jakákoliv forma fyziky), hra má nezaměnitelný art styl, který naprosto přebije jakékoliv pochybnosti o nedostatečném vizuálu - ale zase to kazí nedotažené animace postaviček (v rozhovorech jsou "idle" animace dost tristní), ale čert to vem - kouká se na to vážně dobře. Atmosféra je sice na můj vkus málo temná, ale chvílemi se autoři inspirovali nasvícením ála Blade Runner a na to zase já dám a to dost. Čili za atmosféru palec nahoru.

A dále je to samozřejmě příběh a náplň našeho hraní. Tam není moc co vytknout. Postavy jsou zajímavé, jejich motivace uvěřitelná a celkové dějové pozadí zvládnuté a stabilní. Adam Jensen, náš hrdina, se nedobrovolně stane kyborgem a pracuje pro společnost Sarif. V úvodní misi narazíme na teroristickou skupinu puristů, mezi kterými se ale vyskytne i jeden hacker s prokazatelnými implantáty - mezi puristy něco nedovoleného. Brzy zjistíme, že chudáka hackera díky mnoha augmentacím někdo ovládal na dálku a také zjistíme, že policie chce zamést stopy. Jensen se následně vydává po stopě do Číny, Montrealu, Singapuru a zpátky do Detroitu. Skládání střípků je v Deus Ex 3 hlavní a nejlepší motivací, proč jít vpřed.

Rozovory jsou udělané dobře, dialogy jsou vtipně sestavené, chvílemi se člověk i zasměje, ale sem tam jsem si klepal na čelo, co za úlety autoři dopustili. Není to ale špatné, jenom přitažené za vlasy. Konec konců, i první Deus Ex nemůžeme dneska s upřímnou optikou vnímat bezchybně.

Jenže to je ta věc. Jak se dívat na Deus Ex 3? Mám být ze hry nadšený, protože je to Deus Ex? Protože tady dlouho žádná podobná hra nebyla? Protože svou kvalitou vyčuhuje nad průměrné hry dneška? Ono - je to celkem zvrácené, radovat se ze hry jenom proto, že ji autoři mohli totálně zkazit a nezkazili, že ano (pane Duke)? Část onoho nadšení si připouštím, ale kriterií hodnocení kvality je vícero. A ne vše je na této hře zrovna růžové. Upřímně řečeno se divím, že to mnozí hráči tak ochotně přehlížejí, nepřipouští, nechtějí vidět. OK, beru, ale mně tam přijdou některé věci vážně na hlavu (jako třeba bonus "traveller" za průchod větrací šachtou. Jasně, do větracích šachet se vydáváme ze svobodné vůle cestovat, nikoliv proto, že jsme skryti před nepřáteli. Tím pádem je "omluveno", že bonus zkušenosti dostaneme i po té, co všechny vystřílíme. Stačilo tak málo...).

Ale vážně - Deus Ex 3 je podle mne skvělá hra, která si dle prvních dojmů po patnácti hodinách hry (cca polovina hry) zaslouží hodnocení okolo 8/10. Legenda to není a nejspíš nebude - obávám se, že o hře se přestane celkem rychle mluvit, jelikož ani neaspiruje na legendu. Ale jde o jasnou koupi. Důvod je jasný - Deus Ex 3 je krok správným směrem, jde o úspěšný restart. Deus Ex 4 by mohl být konečně nářez, námrd, náser. To ale neznamená, že vás Deus Ex 3 nebude bavit. Hra se kvalitativně svým způsobem vyrovná starému vzoru, jenom těch deset let vývoje her není moc poznat - to je celý a jediný problém. Takže palec nahoru.

Zahrajte si ale E.Y.E. : Divine Cybermancy. Při práci s temným cyberpunkem, hektickou atmosférou, svobodou jednání a využitelností možností jde o dost dále, než Deus Ex 3. Je to charakterově jiná hra a pro její indie původ a cenu člověk omluví jiné nedostatky - ale mixnout takhle tyhle dvě hry dohromady, tak...

P.S.: Zkoušel jsem hrát všechny tři verze a nejlépe mi vychází ta pro XBOX 360 (po instalaci samozřejmě), pak PC a nakonec nejméně povedená verze pro PS3 (šíleně dlouhá instalace, pomalé loadingy, neexistující antialiasing). Ovládání na konzolích je odladěné, žádné náročné FPS akce vyžadující myš se nekonají a third person pasáže zvládnuté zdaleka nejlépe (na PC mne štvalo, že se ke zdi lepím jiným tlačítkem, než změna krytu - a nejde to přenastavit; stejně tak vyklánění z krytu tam je divné; nemluvě o problémech s provozem na výkonnějších strojích).