21. 8. 2010

Tekken (film)

V roce 1997 jsme se my, fandové fenoménu Tekken, mohli setkat s naprosto odpudivým anime "Tekken The Motion Picture". Jsem moc rád, že se mi od té doby podařilo vytěsnit z paměti to nejhorší, ale občas se stále trhnutím probudím s rukou v nočníku. Naprostá hrůza. Aby také ne - historie filmů podle her, zvláště podle bojových her, má svou bohatou tradici. Mortal Kombat, Street Fighter nebo Chun-li v poslední době - všechno krystalické sračky, které nejen, že nezachytili atmosféru her (Mortal Kombat s ratingem PG13 nelze brát vážně), ale navíc neměly šanci se prosadit ani jako filmy (což krásně shrnuje That Guy With The Glasses ve své dvourecenzi). Jak se tedy dívat na poslední pokus zpracování hry Tekken do filmové podoby?

Podle očekávání, z filmového hlediska je to naprostá sračka, ale na druhou stranu si upřímně myslím, že jde o nejlepší film z výše jmenovaných. Samozřejmě, že tento film není určený pro standardní fanoušky stříbrného plátna. Naopak je to pro nás, hráče, abychom viděli herce snažící se napodobit pohyby počítačové hry. A že to není vždy snadné.

Celý nápad zfilmovat "příběh" série Tekken není zas tak špatný, jelikož díky šesti dílům základní série se již ustálil základní smysl celé hry. Navíc jsme v posledních dílech už konfrontováni s motivacemi postav (jak jsem nedávno dohrál Tekken 2 za všech 23 postaviček a shlédl tak závěrečné animace, tak jsem nevěřil, jak jsou motivy neuvěřitelně hloupé a neuchopitelné) a dovedu si tak představit, že by někdo natočil jakýsi miniseriál, kde by se všichni tloukli se všemi a mohla by to být bžunda. Však těch 10-15 minut, kterou věnujete jednomu dohrání singleplayeru má intro a outro, což stačí do doby, než přijde kamarád a podáte mu druhý gamepad.

Jenže natáhnout to na celovečerní film bude problém. Nacpat do hodiny a půl osudy dobré padesátky postav je nemožné. Takže se muselo škrtat a to masivně. Příběh filmu tak má jen pramálo společného s hrami - jen jakýsi pilíř o turnaji železné pěsti, ale vše ostatní se muselo přizpůsobit, osekat a změnit. A někdy dost zásadně. Vlastně jako fanoušek Tekkena jsem dost negativně rozladěný, jelikož se chvílemi film původní hře téměř vysmívá. Jakoby byl obrovský problém udělat si před natáčením filmu trochu toho průzkumu (například přečtením Wikipedie) a tak si ustanovit mantinely kdo s kým proč bojuje. To se bohužel nestalo.

Celý příběh o Mishuma Zaibatsu, o rodovém prokletí od Jinpachiho ústící v Devil Jina, o souboji Yoshimitsu s Bryanem Fury nebo vztah mezi Hwoarangem a Baekem - nic z toho tam prostě není. Chybí zásadní postavy, jako Paul, Xiayou nebo Lei - místo toho se musíme koukat na postavy, které nikdo nemá rád - Lee, Sergei Dragunov či Raven. Je mi jasné, že Tekken jako film bude vždy propadák, ale mohl být o něco menší.

Faktem ale je, že hlavní hrdinové, i když mají divné charaktery, jsou vybraní dobře. Kdyby Jin Kazama nebyla kladná postava (?) a nezamiloval se do Christie (??) a nekryl by je Raven (???), tak je výběr ostatních postav docela ucházející. Ale zase došlo k onomu slavnému "posrání v kině" - Marshall Law je de facto záporná postava, Bryan Fury není skoro vůbec kyborg a Yoshimitsu je překvapivě špatný šermíř.

Ve filmovém zpracování navíc ještě více vyplynou na povrch věci, které u her vnímáme s klidem. Například Sergei Dragunov si do soubojů neustále bere svou vycházkovou uniformu, Kazuya jde do posledního souboje se dvěma sekerkami (????) a Christie je sice pornograficky přitažlivá, ale její morální placatost je nekompatibilní s jejími neplacatými proporcemi. "Go easy on me" je ve hře vtipné, ve filmu šíleně špatné.

Neboli - během sledování filmu jsem se více a více smiřoval s tím, že film doopravdy nebyl dělaný pro fanoušky. Ti na to sice asi do kina půjdou, ale budou dlouho, opravdu dlouho nadávat. A teprve pak utrousí, že některé bojové scény byly docela dobré.

A to je zase pravda. Autoři filmu se snažili býti poplatní hře alespoň ve ztvárnění bojových pohybů jednotlivých charakterů. Samozřejmě je nemožné vybrat dvacítku pohybově nadaných herců, kteří by jako herní postavy vypadaly, ale jejich pohyby zduplikovat jde. A tak jsem byl svědkem několika minut celého filmu, který jakoby z oka vypadl hře - včetně práce s kamerou (byť na můj vkus s přemírou střihu), stavba bojové arény, různé chytky a údery. To jsem se doopravdy bavil, protože "to znám z televize".

Bohužel to zabíjí hlášky a scény před a po souboji, ale pokud je na filmu alespoň něco opravdu dobrého, je to dohromady asi deset minut záběrů, kde se mlátí Christie a Nina.

Tekken se jako film po právu zařazuje mezi škváry typu Mortal Kombat nebo Street Fighter. Taková Chun-Li je určitě ještě horší, to je jasné. Budete-li mít možnost třeba na Youtube vidět sestřih nejlepších scén, udělejte to. I toho Mortala i s druhým dílem jsme nakonec viděli všichni a přežili jsme to, no ne? Ale už stačilo - už prosím nikdy netočte další filmy o hrách, které nemají příběh. Prosím, už to nedělejte. Dávám poctivou jedničku s hvězdičkou z deseti.

2 komentáře:

  1. Sorry kamo, tentoraz si ma nasral. Filmove herne adaptacie su mi v podstate ukradnute a je mi jedno aka je to bollovina. Len o jednej, jedinej sa nesmie v mojej pritomnosti zle vyjadrovat... prvy Mortal Kombat! :)

    Je to zasrane BECKO, ale zasrane zabavne a svojim sposobom dobre! Tak ticho, ano! ;))) Dakujem!

    OdpovědětVymazat
  2. MickTheMage to řekl za mě. První Mortal Kombat jsem viděl víc jak stokrát(poprvé když mi bylo asi dvanáct a hru jsem hrál se zapnutou krví o rok dříve) a není to tak dávno, kdy jsem ten film uměl odříkat úplně celý zpaměti(já něco cítím... HOVNO) včetně pohybů a hudebního doprovodu. Je to kultovka. Paul Anderson je dobrý režisér, který ví jak převést hratelnost do filmu a Bridgette Wilson a Talisa Soto jsou pro mě sex symboly devadesátých let.

    Říkejte a pište si, že MK je béčko. MK totiž je béčko. Nikdy ale už nechci nikdě vidět, nebo slyšet, že je to "krystalická sračka" vázána do jednoho pytle s dávidly typu Street Fighter a Legend Of Chun-Li, či jak se ta žumpa jmenuje.

    OdpovědětVymazat