Under Defeat

Přestože všichni víme, že konzole Dreamcast je technicky mrtvá mnoho let, hry pro tuto platformu se těší dodnes velké oblibě, nemluvě o produkci her nových. Hovoříme o jednotkách her ročně, ale i tak je dobré, že fandové nechtějí nechat svou konzoli umřít. A to se nebavíme o nějaké "sprosté homebrew scéně". Ale regulerní lisované originálky v pěkných krabičkách a za plnou cenu. V případě hry Under Defeat hovoříme o vydání v roce 2006, přičemž hra je dneska téměř nesehnatelná - na eBay najdete pár kopií za 100 a více liber (!!!), což je asi tak všechno.

Banshee je klasika na Amize, jedna z nejzábavnějších a nejtěžších her pro Amigu (bez cheatu jsem nedohrál nikdy).

Under Defeat je automatová střílečka, vzdáleně podobná slavné hře Ikaruga. Jde o herní žánr, ve kterém Dreamcast naprosto exceluje. Dole máme neohrožený vrtulník, před námi nekonečné zástupy nepřátel, což je docela příjemná shoda okolností, jelikož máme nekonečné množství munice. Klasické vylepšování zbraňového parku dneska sotva někoho posadí na zadek, ale špatně odvedená práce to není. Je teda na hře vůbec něco zajímavého krom samotného faktu, že jde o relativní novinku na Dreamcast?

SWIV považuji za nejlepší střílečku všech dob. I když dohrát ji jen tak je na hranici lidských možností (opět - cheat pomůže).

Uznávám, že na Dreamcastu hraju moc rád kvůli tomu, že tam jsou jiné hry, které mne lákají svou atmosférou. A podobně tak Under Defeat. Hra není sama o sobě nějak geniální, že by se o ní dalo hovořit hodiny, ale disponuje něčím, co mne k ní ková. Podobně tak jako hra SWIV či Silkworm, Desert Strike nebo Choplifter (Fort Apocalypse) - tyhle vrtulníkové automatovky mají zkrátka svoje kouzlo a hraju je, aniž bych nějak zbožňoval military. A konkrétně hra SWIV v kombinaci se hrou Banshee (jedna z nejlepších stříleček na Amigu) tvoří na první pohled jakési jádro Under Defeat. Zbraně jsou rozdělé mezi vzdušné a pozemní, všechno krásně vybuchuje a vůbec je to radost na pohled.

Hrát lze klasicky takto - s omezeným výhledem...

Ano, grafika hry je naprosto kulervoucí. Nevím, jestli tady hovoříme o nějakém maximu daného pro hardware, ale lákavější grafiku na Dreamcastu těžko pohledat. Z uměleckého hlediska je třeba Ikaruga asi zajímavější, leč pozorovat tento bullet-hell v praxi je opravdu hřejivé. Těch výbuchů, těch objektů, těch projektilů. A nahrává tomu i další fakt - hra je tradičně stavěná na "úzké" rozlišení, kdy v automatech běžně bývaly obrazovky vyšší než širší (či zkrátka otočené o 90°). Under Defeat podporuje tu samou věc - jedním tlačítkem otočíte obraz, který se pak nádherně natáhne do fullscreen, následně ještě zbývá otočit televizi a voilá - pařba jak na automatech v kulervoucí grafice může začít!

...nebo v mžiku proměnit hru na arcade zážitek - což doporučuji. LCD televize na otočném stojanu dostanou konečně smysl.

Samozřejmostí jsou i perfektní zvukové efekty, kdy se otřásají okna mého bytu a tak to má být.

Levely jsou poměrně dlouhé, nápadité grafickým designem. Nepřátelé a bossové jsou jedním slovem krásní. Moc se mi líbí návrat ke stylu, kdy musím bosse nejprve odstrojit od jeho zbraní a teprve pak jdu po jeho citlivém místě - typicky letadlová loď nebo megatank. Vlny běžných nepřátel jsou navržené tradičně a kvalitně. Pěkným prvkem jsou pak střely, které se během letu rozprsknou do všech směrů a stává se z toho opravdové peklo. Ačkoliv náš vrtulník vydrží jen jeden zásah (což je na vyspělou vojenskou techniku trochu smutná statistika), hra je tolerantní a nehraje se na pixely - většině projektilů se dá uhnout. Pomáhá tomu i fakt, že z hlediska ovládání je do hry zakomponován prvek naklánění letounu. Je tedy možné střílet nejen rovně před sebe, jak jsme zvyklí, ale také v úhlu asi 30° na obě strany. To je skvělý prvek, který se sice ještě učím používat, ale jako hráč dostávám do rukou velice silnou zbraň na ovládnutí děje na obrazovce. Celková obtížnost na normal je dobrou výzvou, ale jak s počtem kreditů tak s obtížností lze hýbat a uzpůsobit tak hru sobě. A to je u stříleček dobré.

Obrázky z emulátoru dokazují, kolik péče bylo věnováno grafice a efektům. V pohybu je to nádhera!

Aniž bych tušil, kolik má hra levelů, moc se mi líbí. Doporučil bych ji i pro hraní v emulátoru, kde grafika vyleze ještě výrazněji. A nepřipravte se o zážitek z křížové palby, totiž hry dvou hráčů. Dal bych 7-8/10 celkem s klidem v srdci. Za Dreamcast ještě bod navrch ;).