Vib-Ribbon

V roce 1996 jsme se pro Playstation dočkali inovativní hudebně rytmické hry s názvem Parappa the Rapper. Na první pohled je hra s dětinským vzhledem snadno odsouditelná, ale princip správného časování mačkání tlačítek se ukázal být zábavným. Podporovala to i grafická odezva. Postavičky mění své chování v závislosti na tom, jak moc se vám daří správně rapovat. A protože animací a úrovní bylo hodně, a protože hudba stála za to, hra se proslavila. Zcela právem. Její autor Masaya Matsuura ale toužíl jít dál. A tak vznikl Vib-Ribbon.



Vib-Ribbon je hra, která jde na dřeň žánru. V jednoduchosti je krása a tak je Vib-Ribbon v zásadě jenom software na analýzu zvukové stopy. Na základě této analýzy je pak vygenerovaná úroveň, což si musíme představit jako rovnou čáru, na které se tu a tam objevuje jeden ze čtyř prvků. Jako hráči pak máme za úkol překonávat tyto překážky čtyřmi tlačítky.

Vtip hry je pochopitelně v tom, že do Playstation můžeme vložit libovolné audio CD a je nám tak pokaždé vygenerovaný unikátní level k projití. Hra navíc umožňuje pro každou písničku vygenerovat tři různé obtížnosti. Jádro zábavnosti je tak zřejmé - možnost vzít si svou oblíbenou skladbu a s kamarády se předhánět, kdo dosáhne vyššího score, byla na svou dobu unikátní. Dneska bychom za ekvivalent mohli označit hru Audiosurf, která funguje podobně. Ale experimentování a žonglování s CD - s tím přišel právě Vib-Ribbon.

Ovládání hry je zajímavé volbou tlačítek na gamepadu, které nelze redefinovat. Místo standardní čtveřice akčních tlačítek na pravé straně používáme L1, R1, šipku dolů a křížek. Vzdálenější tlačítka nebylo možné vybrat a smyslem je zřejmě úchop "kostky". Rozmístění prvků v zásadě reprezentuje naše aktivity (skok, přelezení, překulení...), ale je to hlavně vizuální propojení, díky kterému můžeme hrát. Z hudebního hlediska bylo nutné zajistit, aby jakákoliv skladba byla hratelná a tak ne vždy platí, že rytmus hudby reprezentuje množství a rychlost prvků, které se objevují, takže dojde i na kombinace tlačítek. V tom vidím klíčový přínos hry do hudebního žánru. Není to o tom, že při by při Circus Alien byly na obrazovce změti psychedelických obrazců. Ale zároveň to od toho nemá daleko.

Umocněno je to navíc vizuálním zpracováním, které je simplifikované, ale zároveň umělecky fascinující. Jak vidíte screenshoty v článku, něco takového jste nejspíš nikdy neviděli a ani neuvidíte. Použít pouze dvě barvy ve vektorovém provedení je odvážné, ale vypadá to zároveň atraktivně. Kamera svede rotovat okolo postavičky, protože jde o trojrozměrný model, ale samotná úroveň i naše figurka je v zásadě dvourozměrná. Ach, málem bych zapomněl - hlavní hrdinkou je králičice Vibri (o pohlaví jsem se dozvěděl až teď z Wikipedie), která pohopsává po bílé lince a překonává překážky. Pokud špatně načasujete stisk tlačítka, dostane králíčice elektrický šok. Rozvibrování celé grafiky působí jako ztěžující element, na několik okamžiků si nemůžete být jisti, jestli stisknete tlačítko správně. A tak ubývá králičino zdravíčko, tak se mění její podoba.

Poněkud psychedelicky pak působí, že z humanoidního králíka se po chvíli stane žába a ještě o něco později housenka nebo naopak princezna. Proces transformace oběma směry, za doprovodu hudby například z Katamari Damacy je skutečně unikátním zážitkem a Vib-Ribbon se tak snadno řadí mezi nejoriginálnější hry, z hlediska hodnoty zážitků, všech dob. Záleží ale samozřejmě také na vás, jaké CD vložíte do Playstation.

Vib-Ribbon je stručně řečeno jedna z nejkrásnějších her nejen na platformě Playstation.

Ke hře se ještě vážou další zvláštnosti, stranou od gamedesignu. Totiž - hra byla pochopitelně vydána v Japonsku a v Evropě, ale na americký trh se nikdy nedostala, což je skutečně nezvyklé. Dále - hra má dvě duchovní pokračování pro Playstation 2 - Mojib Ribbon si zahrává s kaligrafickou grafikou, podobně, jako Ókami. A pak Vib-Ripple, kde s naší známou králičicí chodíme ve světě bicích nástrojů. Ani jednu z těchto her jsem nikdy nehrál a jelikož nevyšly mimo japonský region (jak běžné), asi se k ním nikdy nedostanu.

Masaya Matsuura ale pokračuje ve své práci i na jiných hudebních hrách, naposledy vydal Major Minor's Majestic March pro Nintendo Wii, kde využívá pohybového ovládání pro udávání rytmu. Není ale pochyb o tom, že po Parappa the Rapper a Vib-Ribbon (plus pokračování) již není potřeba znát jiné hry této hudební hračičky. Vřele doporučuji se po hře popídit.

Mimochodem dobrá zpráva - Vib-Ribbon funguje i na Playstation 3. Pokud tedy pořád vedete zastaralý hudební formát Audio-CD, máte vyhráno.

P.S.: Vib-Ribbon je jedna z těch her, která na Nintendo platformě nikdy nemůže být ;).