Ve hře GTA San Andreas byla jedna z misí "Madd dogg's rhymes" a jak si možná někteří z vás vybaví, v obýváku sedí na gauči chlápek, co hraje nějakou hru na nějaké herní konzoli. Jelikož se ozývají zvuky pištění pneumatik a vrčení motoru, lze se domnívat, že jde o interní narážku na Grand Theft Auto. Ve skutečnosti ale zazní věta, která celou věc otočí v otevřenou kritiku. "Haha Tanner, you suck ass. Man, how could Refractions mess up so bad". Není složité odhalit, že "Refractions" jsou ve skutečnosti "Reflections" a že kritizovaná hra není nic jiného, než Driv3r, který se skutečně nesetkal s příliš příznivou kritikou. Tak jako tak, vyměňme na chvíli Driv3r za Driver: San Francisco Demo a chlápka za mne. Koukám na něco, co se stěží dá nazvat hrou a říkám si: kde se stala chyba?
První Driver mne nadchnul. Pamatuji si, jak jsem ho poprvé spatřil v klubu NASA, kde měli Playstation položený přímo na baru, napojený na malou televizku - to byla moc přijemná služba zákazníkům. Bohužel, než jsem se ke konzoli pořádně dostal, byl jsem zpit tequilama a následně jsem se tam muchloval s nějakým chlápkem - no už nevím. Ale v hlavě mi zůstala vize velice propracované hry. Jde o technologicky jednu z nejpropracovanějších her pro Playstation a v jistém smyslu slova se dá říct, že Reflections stvořili vizi Grand Theft Auto 3D dříve, než Rockstar, kteří k tomu potřebovali až Playstation 2. Jenže s příchodem Playstation 2 se Reflections dostali poněkud do pozadí, jejich třetí díl série Driver propadl a nějak se o hře i firmě přestalo hovořit.
Až teprve nedávno jsme se s hrdostí dozvěděli, že bude další hra s drsným pseudosympaťákem Tannerem a že navíc dostaneme možnost se vtělovat do libovolného řidiče na silnici. Ono - blbej nápad to vysloveně není. Vzpomněl jsem si například na Burnout Revenge, kde v divadelním hromadně bouracím režimu často došlo k situaci, že jsem nějaké auto minul jenom o ždibíček a uvítal bych možnost si scénu za běhu trochu více naaranžovat. Napadlo mne tak, že nemusí být úplně velká pitomost vymyslet nějaké komixovo-arkádové řádění, kde si lze za běhu divoké akce pomáhat ovládáním jiných vozidel.
Demo ovšem přesvědčilo, že se to nemohlo povést. Celý přístup k věci je totiž podáván "jakože realisticky", Tanner má nyní mystickou superschopnost vtělit se do jiného řidiče a může tak nejen řídit jeho auto přímo, ale také hovořit jeho ústy a vykonávat podobnou činnost. Je to naprostá pitomost od základu, dost to nekoreluje s realistickým pojetím grafiky a ostatních prvků. Jinak řečeno - kdyby byl Tanner taťka Šmoula a celý svět by vypadal jako z reklamy na My Little Pony, označil bych to za super nápad. Jenže on není.
Co hůř, tak onen koncept nepřináší nic zásadně zábavného. A to je už potíž. Tři ukázkové mise jsou extrémně nudné a nepředvádějí výhody Tannerovy superschopnosti. V podstatě tak máme v ruce velice osekanou verzi GTA, kde se sice dá ujmout řízení všeho možného, ale je to nuda. Místo toho, abychom vyskočili z auta, ustřelili hlavu náhodně kolemjedoucímu a zmocnili se jeho vozu i s manželkou a dětmi, se nyní "akčně" stáváme zloději aut, aniž bychom je kradli. A jako bonbónek - ať už děláme cokoli, za námi jede Tanner automaticky, takže se máme kam vracet. Chodce přejíždět nejde, vystoupit z auta nejde, střílet nejde, simulace jízdy je pod úrovní Mario Kart, dialogy jsou ubohé, grafika spíše podprůměrná (snad s výjimkou palubních desek aut, aby zase některé motorové palice neprotestovaly), hudba nijaká, zápletka otřepaná a slibovaná akce s atmosférou filmových honiček se nekoná ani náhodou (a to říkám přesto, že filmy nemám nijak zvládnuté).
Pro koho nový Driver je? Podle mne pro nikoho. To nestojí, soudě dle dema, ani za warez.
Žádné komentáře:
Okomentovat